* * MŮJ SVĚT * *

Nehody a katastrofy jaderných elektráren

Jaderná havárie

Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek. Několik nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.

Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k :

- porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru

- úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík)

- úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku.

-         úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí

Seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.

•         Havárie v jaderných elektrárnách:

         - 1957, Windscale, Velká Británie

         - 1959, Santa Suzana Field Laboratory, USA Californie

         - 3. ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru[1]

         - 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu

         -28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny

         - 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie

Stupnice havárií

•         Mezinárodní agentura pro atomovou energii v roce 1991 zavedla Mezinárodní stupnici pro hodnocení událostí v jaderných elektrárnách. Má sloužit k jejich rychlému a srozumitelnému popsání.

•         0   událost pod stupnicí

         - situace, při kterých nejsou překročeny provozní limity a podmínky. Jsou bezpečně zvládnutelné.

•         1   odchylka

         - funkční nebo provozní odchylky od provozních limitů. Nepředstavují riziko, odhalují ale nedostatky bezpečnostních opatření. Můžou být způsobeny selháním zařízení, chybou obsluhy či nevhodným provozním postupem.

•         2   porucha

         - technické poruchy či odchylky, které sice neovlivňují bezpečnost elektrárny, mohou ale vést k následnému přehodnocení bezpečnostních opatření. Únik radioaktivity je zanedbatelný.

         - Mihama (Japonsko, 1991)

•         3   vážná porucha

         - únik radioaktivity mimo elektrárnu nad povolené limity, ozáření obyvatel zanedbatelné

         - vysoká úroveň radioaktivity nebo zamoření uvnitř elektrárny, personál nadměrně ozářen

         - Vandellos (Španělsko, 1989)

•         4   havárie s účinky v jaderném zařízení     

         - únik radioaktivity mimo elektrárnu, ozáření nejdosaženějsích obyvatel na hranici limitů

         - vně elektrárny zavedení kontroly potravy

         - aktivní zóna reaktoru poškozena, personál ozářen i s okamžitými zdravotními následky

         - Jaslovské Bohunice (Československo, 1977)

•         5   havárie s účinky na okolí

         - únik radioaktivních štěpných produktů, možné následky na biosféru

         - vně elektrárnu možné částečné zavedení havarijních plánů (evakuace, ukrytí)

         - aktivní zóna reaktoru těžce poškozena, provoz většinou není znovu obnoven

         - Windscale (Velká Británie, 1957), Three Mile Island (USA, 1979)

•         6   závažná havárie

         - velký únik radioaktivity mimo elektrárnu, následky na biosféru

         - vně elektrárnu nutnost použít havarijní plány, možné trvalé následky

•         7   velká havárie

         - únik velkého množství radioaktivních látek z aktivní zóny reaktoru mimo elektrárnu

         - vně elektrárnu okamžité zdravotní následky, zasažení velkého území

         - trvalé následky na biosféru (včetně rozsáhlých důsledků na zdraví obyvatel)

         - Černobyl (SSSR, 1986)

Havárie - Windscale

•         Windscale byl grafitový rektor ve Velké Británii sloužící výhradně k produkci plutonia pro vojenské účely. Ráno 8. října 1957 však došlo vinou nepozornosti obsluhy k přehřátí několika palivových článků v aktivní zóně. Následovalo vznícení jejich povlaků z hořčíkové slitiny a vzniklý požár byl uhašen až za čtyři dny. Oheň mezitím zničil 8% paliva v reaktoru a uvolněné radioaktivní látky se rozptýlily přes komín nad Anglii, Wales a severní Evropu. Havárie se obešla bez zranění. Na území 520 km2 v okolí elektrárny byl vyhlášen zákaz spotřeby mléka, ten byl odvolán po 44 dnech. Událost byla kvalifikována jako třída 5. Provoz reaktoru již nebyl obnoven. Překvapivě však ve své době nevzbudila prakticky žádnou pozornost, přestože její dopad na obyvatele byl oproti nehodě v Three Mile Island mnohem větší.

Havárie - Three Miles Island

•         Blok Three Miles Island 2 s tlakovodním reaktorem o tepelném výkonu 2772 MW (elektrický 880 MW) byl právě jeden rok v provozu. 28. března 1979 ráno vypadla dodávka vody do jednoho ze dvou parogenerátorů elektrárny. Reaktor byl havarijně odstaven, příčinou zaseklého ventilu, který reguluje tlak v tomto okruhu, ale začal pomalý únik chladící vody z primárního chladícího okruhu, který nebyl včas odhalen. Následkem toho došlo ke značné ztrátě chladicí vody a následkem toho k rozsáhlému tavení aktivní zóny. Zvládnutí celé situace trvalo celý týden, v horní části reaktoru se totiž vytvořila bublina obsahující vodík a ta bránila dochlazování aktivní zóny. Únik radioaktivity mimo elektrárnu byl velice nízký a nevyžadoval žádná zvláštní opatření. Přesto však byla nehoda zařazena do třídy 5, vzhledem k silnému poškození elektrárny a vysokému zamoření aktivní zóny. Reaktor byl natrvalo vyřazen z provozu.

•                  Účinek na veřejnosti byl ale mnohem větší než v případě Windscale. Americká média totiž o nehodě obšírně informovala a pozorně sledovala i vyšetřování nehody. Jeho výsledky naznačily, že hlavním důvodem nehody byl vadný ventil a také chybné zhodnocení celé situace osazenstvem elektrárny. Bezpečnostní limity byly mnohonásobně zvýšeny a na bezpečnost začal být kladen bezprecedentní důraz.

DUKOVANY:

Velmi nezvyklá nehoda se stala v Jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku. Při cvičení se zde do manipulační šachty s vodou v primárním okruhu elektrárny zřítil americký komisař z Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost. Muž vyvázl bez zdravotních následků, neboť voda v bazénu nebyla radioaktivní.

Komisaři Agentury se v elektrárně zúčastnili výcviku. Pohybovali se ve skupině, ale jeden z nich se vzdálil a spadl do šachty s číslem jedna.

Bazén na vodu se používá k zavážení a vyvážení jaderného paliva. Při nácviku v něm ale palivo nebylo. Přesto byl muž vyšetřen odborníky, aby byla kontaminace radioaktivními látkami zcela vyloučena.